Článek Zpravodaj VII – výběr granulí

Žijí s námi…..

……..psi, kočky, králíčci, fretky a ostatní…..

V minulém díle jsme si povídali obecně o výživě.  Dnes se budeme zabývat výběrem granulí. Jak se zorientovat v obrovské nabídce na trhu? Nedejte na reklamy nebo na doporučení souseda či chovatele. Ne vždy mají pravdu. Navíc každý jedinec je odlišný, i co se trávení týče. U lidí je to také tak, že jeden může sníst mísu fazolí, zapít je mlékem, a nic mu nebude, zatímco druhého z toho bude celý den bolet břicho.

U granulí vidím osobně největší problém v tom, že přímo nevidíte, jaké, v jakém množství a v jaké kvalitě jsou na začátku procesu výroby vstupní suroviny. Kvalitu neposoudíte vůbec, nebo jen zčásti, hlavně podle vůně při rozdělání pytle. Zatuchlý, plísňový či žluklý pach je absolutně nežádoucí, to je zřejmé. Ale ani když krmení voní hezky, nemůžete s určitostí vědět, jak to bylo na začátku. Extrudace,„navonění“, přídavek konzervantů můžou mnohé zamaskovat. V tomto bodě musíme výrobcům věřit, že jsou poctiví. Nekupujte krmení rozvažované, ale vždy celé balení. Nikdy nevíte, jak dlouho byl v obchodě pytel rozdělaný, tudíž vystavený možné kontaminaci plísněmi a snadnějšímu žluknutí tuků. Jediné, co může spotřebitel kontrolovat, je SLOŽENÍ. To se naučte studovat velmi pečlivě, jen tak si můžete o krmení udělat aspoň nějakou představu. Výrobce má povinnost uvést v sestupné řadě (čeho je nejvíce, je na předních místech) složky, které se v krmivu vyskytují. Čím jasněji popsané složení s uvedením procent, tím poctivější výrobce. Uvedeme si tři modelové orientační příklady. Jen pro připomenutí, pes je masožravec, tudíž by měl proteiny a tuky dostávat převážně z živočišného zdroje a jen doplňkově z rostlinného. Sacharidy je možné přijímat například ve formě bramborových vloček z celých brambor, rýže (nejlépe hnědé), obilovin (loupaný oves, ječmen, nejméně vhodná je pšenice). Konzervanty a aromatické látky by měly být přírodní, žádná „É-čka“ a glutamáty. Přídavek kvalitních vitamínů a minerálů je nutný, doplňkových látek, jako jsou probiotika, prebiotika, chondroprotektiv a jiné, přínosný. Někteří výrobci se také rozhodli vyrábět krmiva úplně bez přídavku obilovin, jen na bázi masa, ovoce a zeleniny a přiblížit se tak jídelníčku volně žijících šelem, například vlků. Poté, co se už několik tisíc let snažíme udělat ze psa všežravce, netuším, kde je pravda. Asi někde uprostřed. Zde se také nejvíc ukáže individualita v trávení. Jeden pes po takovém typu krmení bude ve výstavní kondici a druhý bude mít průjem. A například pro psa s nemocnými ledvinami je naprosto nevhodné.

Příklad 1. Vykostěné čerstvé kuřecí maso (min 19 %), dehydrované kuřecí maso (min. 19%), celozrnná bílá rýže, kuřecí tuk konzervovaný směsí tokoferolů…plus vitamíny, minerály, chondroprotektiva……

Zde je vše v pořádku. Proteiny a tuky jsou živočišného původu v dostatečném množství, jeden jasný zdroj sacharidů.

Příklad 2. Kuřecí maso (20%), rýže (15%), rýžový slad (8%), rýžová moučka (5%), kukuřice,…………….

Zde je uvedené pouze čerstvé maso, ze kterého se při zpracování vypaří voda a zbude z něho pouze 2O-30% objemu. Sacharidové složky jsou v popisu roztříštěné. Pokud je sečteme, přeskočí v objemu masovou složku. Z toho vyplývá, že živočišného proteinu a tuku je zde málo, je nahrazeno levnější rostlinnou složkou. Masa by mělo být víc nebo doplněné dehydrovaným masem nebo aspoň masovou moučkou.

Příklad 3. Obiloviny a vedlejší výrobky rostlinného původu, maso a vedlejší výrobky živočišného původu, jehněčí moučka…………

Naprosto nevyhovující! Zde nevíte jaké obiloviny a kolik. Většinou jsou to odpady ze zpracování surovin pro jiné účely. Stejně tak živočišná složka. Jaké maso a kolik? Nejde náhodou o odřezky masa, které patří už do kategorie vedlejší výrobky živočišného původu společně s lojem, kůžemi, kostmi, krví, zobáky, pařáty a jinými dobrotami a kam také patří maso z uhynulých zvířat?? S tímto krmivem krmíte zvíře šrotem, nejspíš nevalné kvality, nejhorším odpadem z jatek a kafilérií, ochuceným solí a zvýrazňovači chuti a navoněné oleji a nabarvené barvivy (proto to zvířeti chutná více než daleko kvalitnější krmivo), to vše je spojeno vápencem k dodání objemu a se špetkou jehněčí moučky, díky jejímuž nepatrnému přídavku si výrobce hrdě napíše na pytel velkými písmeny „ s jehněčím masem“!

Toto je příklad drtivé většiny krmení prodávaných v marketech, levných ekonomických řad různých výrobců včetně jedné nejmenované značky z TV reklamy.

Prostudovali jsme tedy složení, uznali ho za vhodné a krmení koupili. Zvířeti by mělo chutnat. Výkaly by měly být přiměřeného množství, konzistence a barvy (spíš tmavší). Pokud zvíře vykaká stejnou hromadu, jakou sežralo, tak krmivo asi moc dobře stravitelné nebude a organismus funguje pouze jako průtokový ohřívač! Nemělo by docházet k nadýmání a plynatosti. Srst musí být lesklá, hladká, přiléhavá, bez lupů, ani suchá ani mastná či matná. Nemělo by docházet k hubnutí či tloustnutí. Zvíře musí být vitální. Především stav srsti jste schopni posoudit nejdříve za 6-8 týdnů, neměňte proto krmení častěji, pokud k tomu není vážnější důvod.

U krmení pro kočky je situace obdobná. Vyžadují hlavně kvalitní zdroj proteinů v dostatečném množství a mají vyšší nároky na chutnost krmiva než psi. Proto pozor na různá barviva, soli a jiná dochucovadla, která jim velmi škodí.

U konzerv také platí, čím podrobnější výpis složení s procenty, tím lépe.

Z uvedeného článku myslím jasně vyplývá, že kvalitní krmení nebude levné. Když si například z 50-70 Kč za kilogram odečtete zisk, náklady na energii, obaly, lidskou práci, reklamu, distribuci, dovoz a podobně, tak musíte nutně zapřemýšlet, co tam v tom kilogramu za 5 – 10 Kč asi tak bude!

V případě, že nechcete obětovat peníze za kvalitu, raději zvířeti vařte a přidávejte denně vitamíny a minerály.

MVDr. Eva Kouřilová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *