Článek Zpravodaj-XII-JEŽCI

ŽIJÍ S NÁMI…..

Psi, kočky, králíčci, fretky, morčátka a spousta dalších……

Dnešním článkem přeruším seriál o nemocech přenosných na člověka a budu se věnovat aktuálnímu podzimnímu tématu, a to ježkům. Ačkoli ježkům v současnosti vyhubení přímo nehrozí, dochází k úbytku jejich populace, na některých místech jsou dokonce vzácní. Největším viníkem jsme my lidé. Nejvíce škodíme tím, že měníme ráz krajiny, a tak ničíme jejich přirozené prostředí. Mizí remízky, roztroušená zeleň, extenzivní sady. Druhově rozmanité a přírodě blízké zahrady nahradily pečlivě uklizené, kultivované zahrady s minimem keřů a s nízkým trávníkem, které neposkytují ježkům dostatek úkrytů. Také používání různých postřiků hubí ježky přímo, například po pozření otráveného hmyzu, a nepřímo snížením množství potravy v jejich okolí. Mnozí lidé považují ježky za škůdce, jako třeba krtka, ale opak je pravdou, ježci můžou pomoci zbavit váš pozemek slimáků, šneků a škodlivého hmyzu. Podíl na úbytku ježků mají i automobily.

Jak jim tedy můžeme pomoci? Neničte všechny přirozené keře na zahradách, neuklízejte na zimu všechny hromady listí, klestí, dřeva, nechte je třeba v rohu sadu nebo zahrady jako možnost zimního úkrytu. Pokud je pozemek oplocený, zabezpečte možné únikové cesty, aby ježek nezůstal na pozemku uvězněn. Nevypalujte trávu a nepoužívejte chemii. Bazénky zakryjte, do jezírek, nádrží apod. dejte prkénko, aby po něm ježek mohl vylézt, pokud by tam nedopatřením spadl. Ačkoli je ježek dobrý plavec a dobře šplhá, strmější břehy, přes které by se nemohl dostat ven, by ho mohly stát život. Za volantem buďte opatrní a ohleduplní.

Jsou i situace, kdy ježkovi musíme pomoci přímo, jinak by uhynul. A které to jsou? Naši pomoc potřebují osiřelá mláďata ještě v hnízdě. Pokud vylézají z hnízda a piští, je to důkaz, že jsou osiřelá. Pokud ne, musíme alespoň 3 hodiny počkat v dostatečné vzdálenosti, je možné, že matka je poblíž na lovu a vrátí se. Další situací je, když najdete ježka, který je aktivní ve dne, je nalezen venku během zimy, je zraněný nebo nemocný (například kašle nebo má výtok z nosu), ztrácí plachost a nesbalí se do klubíčka při dotyku nebo je chycen v síti či jiné pasti. V případě, že je podzim, což je nyní aktuální, si všímáme také velikosti ježka. Pokud nyní na začátku listopadu nemá evidentně aspoň 500g a na konci listopadu aspoň 600g a 15 cm, s velkou pravděpodobností zimu nepřežije a je potřeba se o něho postarat. V září platí váha cca pod 200g a v říjnu pod 400g. Nebereme také ty, které vodí samice. Pokud je ježek v pořádku, dostatečně veliký, ale vyskytuje se na místě, které je nevhodné, například ve městě, u rušných vozovek, na místě, kde široko daleko není možnost vhodného úkrytu, je dobré ho převézt na vhodnější místo, kde může zazimovat. Toto se týká ale jen hlubokého podzimu, abyste neodvezli třeba matku od hnízda s mláďaty. Pokud všechny uvedené okolnosti jsou v pořádku, ale vy si jen nejste jisti váhou, můžete ježečka v blízkosti možného zimního úkrytu chodit přikrmovat.

V případě, že jste se tedy ujali ježka, stojíte před otázkou, co s ním. V každém případě je důležité ho nejprve odvézt k veterinárnímu lékaři, aby ho prohlédl a minimálně zbavil vnějších a vnitřních parazitů. Nepoužívejte bez porady preparáty, které máte doma pro psa nebo kočku. Mnohé nejsou pro ježky vhodné. Potom můžete ježka umístit do některé záchranné stanice pro volně žijící zvířata anebo se postarat sami. Seznam záchranných stanic najdete např. na stránkách www.zvirevnouzi.cz . Pokud se rozhodnete pro vlastní péči, musíte danou problematiku pečlivě nastudovat. Není toho málo jak o malých sirotcích, tak i o větších ježcích,  podrobné informace by byly nad rámec tohoto článku. Váš veterinární lékař či některá záchranná stanice Vám jistě rádi poradí, abyste nevhodným krmením, ubytováním či zimováním nenadělali více škody než užitku. Jen pro zajímavost uvedu krmení naprosto nevhodné. Je to mléko, mléčné výrobky, tučná, pečená či smažená masa, uzeniny, vše kořeněné, solené, tučné ořechy, pečivo, sladkosti.

Také byste se měli opanovat a nechovat se k ježečkům jako k domácím mazlíkům, i když jsou nesmírně roztomilí. Také se nesmí zvykat na přítomnost psa a jiných domácích zvířat. Jsou to divoká zvířata, patří do přírody a naším nevhodným chováním by mohla ztratit svou plachost, což by je mohlo stát život.

Hezký zbytek podzimu přeje MVDr. Eva Kouřilová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *