Článek Zpravodaj XI- ŠKRKAVKY

ŽIJÍ S NÁMI…..

Psi, kočky, králíčci, fretky, morčátka a spousta dalších……

Dnešním článkem zahájíme sérii, která se bude věnovat zoonózám. Tak říkáme nemocem, které se mohou přenést ze zvířete na člověka. Začneme škrkavkami, protože jsou nejrozšířenější. Již jsem se o nich zmiňovala v jednom z předešlých článků (všechny starší články jsou uveřejněné na www.veterina-jevicko.cz), ale dnes se na ně podíváme podrobněji.

Nejdříve něco o vývojovém cyklu, který není jednoduchý. Oblý( na průřezu je oválný) červ škrkavka (Toxocara) má více druhů a každý druh má svého definitivního hostitele. Například Toxocara canis psa, Toxocara leonina kočku i psa, Toxocara cati kočku atd. Pouze v definitivním hostiteli škrkavka prodělá celý vývoj až ke stadiu dospělce, který pak vylučuje infekční vajíčka. Celý cyklus v definitivním hostiteli probíhá tak, že z pozřených vajíček se ve střevě vyvinou infekční larvy, které nezůstávají ve střevě, ale putují tělem přes játra do plic, z plic jsou vykašlány a opětovně spolknuty, znovu se dostávají do střeva, kde až v tomto stadiu dospějí a začnou vylučovat vajíčka, která odcházejí výkaly z těla ven. Orgány, kudy procházejí, samozřejmě poškozují. Část z nich nedoputuje do plic, ale na své cestě tělem se na některých místech, nejčastěji ve svalovině, ve stadiu larvy zapouzdří a přežívají dlouhé období. Při oslabené imunitě nebo u fen v poslední třetině březosti se můžou opět aktivovat, dokončit svůj vývoj a znovu tak infikovat svého hostitele.

Co se stane, pokud přijmeme například psí škrkavku? My nejsme její definitivní hostitelé, proto v nás neprodělá celý vývoj, ale pouze již uvedenou larvální migraci. Její larvy putují po těle a hledají místo, kde se zapouzdří. Nejčastěji je to sval, ale můžou se také usídlit v plicích, mozku, oku a tam už jejich přítomnost může nadělat velké problémy. Samozřejmě jsou nejvíce ohrožené děti, starší osoby a jedinci s oslabenou imunitou. Příznaky jsou nespecifické, můžou imitovat chřipkové onemocnění, může to být chronická únava, čím více larev, tím hůř, nebo se příznaky odvíjí od toho, na kterém místě jsou (oko, mozek…). Přes prostředí se takto můžou nakazit i jiná zvířata, například hlodavci, ale i žížaly, brouci aj. Když takovou myšku, která má v sobě larvu kočičí škrkavky, kočka chytí a sežere, larva se probudí, prodělá celý vývoj a kočka pak opět vylučuje vajíčka do prostředí. Proto je důležité kočky, které chytají myši, odčervovat častěji.

Jak se tedy můžeme nakazit? Nejčastěji je to z prostředí. Jedna samice může naklást do prostředí až 100 – 200 tis. vajíček denně, která jsou velmi odolná a přežívají ve vhodných podmínkách v prostředí i několik let. Nejraději mají vlhkou půdu, ve které přežijí za vysokých i nízkých teplot. Sucho zkracuje jejich životnost. Jedno zvíře může tedy denně vyloučit i několik milionů vajíček, které jsou pak po okolí roznášeny hmyzem, ptáky, členovci, obuví lidí, koly atd. Promořenost prostředí je od 30 do 80%, a nejvíce jsou zamořeny zahrady, trávníky, dvory a komposty. Ohroženy jsou tedy především ti, co zahradničí a samozřejmě děti do 5 let, které vždy uhlídat, aby si umyly ručičky, než něco jdou jíst, je velmi těžké, a ty nejmenší někdy přímo ochutnají vzorek hlíny či písku z pískoviště. Důležitá je tedy hygiena a umývání ovoce a zeleniny. Dále je to samozřejmě kontakt s výkaly zvířat, ale čerstvých se bát nemusíte, než se z vajíčka vyvine infekční larva, trvá to 14 dní. Takže uklízení výkalů po svých zvířatech má smysl i z důvodu snížení infekčnosti prostředí, ve kterém žijeme. Zvíře může být začervené, ačkoli v trusu není nic vidět. Vajíčka pouhým okem nespatříte. Pokud už ve výkalech vidíte i červíky, svědčí to buď o náhodném záchytu, nebo již větším začervení, a pokud zvíře parazity dokonce zvrací, je invaze opravdu veliká. Další možností, jak se nakazit, je pozřít nedostatečně tepelně opracované maso. Kočky a psy doufám drtivá většina populace nejí, ale ve svalovině vepřové či hovězí se také mohou nacházet zacystované larvy nejenom škrkavek.

Jak jsem uvedla výše, v březích fenách v poslední třetině gravidity dochází k aktivaci larev. Ty nakazí už v děloze i štěňata a dále je štěňata přijímají pravidelně s mlékem. Koťata je přijímají až s mlékem. Z toho vyplývá, že březí a laktující zvířata a jejich mláďata jsou velmi významným zdrojem nákazy pro jejich okolí, je tedy potřeba důsledně dodržovat hygienu a pravidelně a opakovaně a v dostatečné dávce (často se ve své praxi setkávám s poddávkováváním) odčervovat mláďata i matku od 3. týdne věku! Velké množství parazitů může štěně nebo kotě ohrozit i na životě.

Takže když shrnu opatření, jak se bránit proti těmto odolným potvůrkám. Je potřeba dodržovat základní zásady hygieny: mytí rukou před jídlem, důkladné omytí zeleniny a ovoce, nenechat se (hlavně děti) olizovat zvířaty (hlavně štěňaty), zakrývat pískoviště, hladké plochy kotců pravidelně umývat horkou (nejlépe vřelou) vodou a dezinfikovat silnými dezinfekčními přípravky (slabé nestačí), ve výbězích čas od času shrnout vrchní vrstvu hlíny, dostatečně tepelně opracovávat maso pro lidi i zvířata, používat zvláštní prkénko a nůž pro syrové maso, které nikdy nepoužijete na zeleninu aj., pravidelně odčervovat svá zvířata, a to nejen ve své těsné blízkosti, ale i venku žijící kočky, a sbírat včas výkaly po svých miláčcích.

Hezký zbytek léta přeje MVDr. Eva Kouřilová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *