Článek Zpravodaj X – vakcinace

Žijí s námi…….

psi, kočky, králíčci, fretky, morčátka a spousta dalších…..

V dnešním článku se budeme věnovat problematice vakcinace. Co to ta vakcinace vlastně je? Velice zjednodušeně řečeno, je to vpravení antigenu do organismu s následnou tvorbou protilátek. Antigenem může být například část viru či bakterie, která nemůže způsobit onemocnění, ale imunitní systém ji odhalí a ve snaze ji zlikvidovat, začne tvořit protilátky a tzv. paměťové buňky. Protilátky nezmizí z těla hned, nějakou dobu přetrvávají, a pokud organismus napadne živý patogen (virus nebo bakterie), okamžitě jej začnou ničit a paměťové buňky vyburcují další obranné mechanismy tak, že infekce je včas potlačena a nedojde k onemocnění.

Proti čemu se zvířata vakcinují? Vakcinace proti vzteklině je povinná. Dále se u psů vakcinuje parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, leptospiróza, parainfluenza. Tyto jsou často podávány v jedné injekci, jak lidé často říkají ´trojkombinaci´ , ale pokud se podává i se vzteklinou, je to tedy vlastně ´šestikombinace´. Také se může vakcinovat proti borelióze, psincovému kašli či tetanu. U koček se vakcinuje panleukopenie neboli mor koček, komplex kočičí infekční rýmy, vzteklina, leukemie a borelióza, u fretky je důležitá psinka a vzteklina, u králíků mor a myxomatóza.

Kdy a kolikrát se psi a kočky (ostatní zvířata si probereme jindy v samostatných článcích) vakcinují? U psa je optimální začít v 7. týdnu věku, kočka by měla mít završený 8. týden. U všech uvedených onemocnění kromě vztekliny je prokázáno, že pouze jedna dávka vakcíny nestačí k vytvoření dostatečného množství protilátek a paměťových buněk a je nutné aplikaci minimálně jedenkrát zopakovat, takzvaně revakcinovat, a donutit tak imunitní systém k vyšší produkci, aby byl organismus dostatečně chráněný. Přeočkovává se v intervalu 2 – 4 týdnů. Důležité je, aby poslední dávka byla podána po 12. týdnu věku. Ani poté nezůstávají protilátky po celý život, ale u různých onemocnění různou rychlostí jejich počet klesá. Nejdéle vydrží samostatně vakcinovaná vzteklina, a to 1 – 3 roky dle vakcíny. Pokud se dává v kombinaci, doporučuje se každoroční revakcinace. Nejméně vydrží leptospiróza, ta opravdu potřebuje pravidelné každoroční opakování. Ani u dospělého psa, pokud jde na vakcinaci poprvé, nestačí jedna aplikace kombinované vakcíny. Revakcinace by se také měla provést při výraznější prodlevě každoročního přeočkování. Minimálně u již zmiňované leptospirózy. Hodně lidí nechá naočkovat psy kombinací jen v mládí a později očkují už jen povinnou vzteklinu. Argumentují tím, že pes těmito onemocněními v dospělosti již nemůže onemocnět, což je velký omyl. Snad jen kromě parvovirózy můžou onemocnět všemi uvedenými nemocemi v jakémkoli věku.

Úskalím může být nedostatečná odezva na vakcinaci, i když je provedena správně. Děje se to asi u 5-10 % zvířat. Na vině je nedostatečnost imunitního systému, která může být vrozená nebo získaná během života v důsledku různých infekčních nemocí nebo vzniká v souvislosti s metabolickými či hormonálními chorobami, jako je například cukrovka, nedostatečná činnost štítné žlázy, Cushingův syndrom apod., nebo užíváním léků, například kortikoidů. Často při takovýchto nemocech nebývají zřetelné klinické příznaky, proto posouzení zdravotního stavu a rozhodování o vakcinaci patří jen do rukou veterinárního lékaře. Snížená obranyschopnost se též projevuje při dospívání, hárání či graviditě.

nežádoucím účinkům patří nejčastěji místní reakce na vpich v podobě otoku, který vzniká za 1-3 dny po vakcinaci a postupně se během 3 týdnů vstřebá. Asi 1% psů bývá druhý den po vakcinaci unavenější, mírně může vzrůst teplota. K velmi vzácným reakcím patří anafylaktický šok (kolaps), který vyžaduje okamžitý zákrok veterinárního lékaře.

Jak a kdo může vakcinovat. Nejčastější forma je forma injekční. Před aplikací vakcíny musí být ze zákona provedeno klinické vyšetření a posouzení zdravotního stavu zvířete, které je vhodné nejenom kvůli tomu, aby se zvíře mohlo naočkovat, ale často se při jeho pečlivém provedení spolu s kladením různých otázek majiteli odhalí problém, kterého si majitelé nevšimli anebo ho za problém nepovažovali. (Příkladem může být relativně častý záchyt srdečních šelestů nebo nesestouplých varlat.) Z tohoto důvodu nejsou vhodné hromadné vakcinace na návsích, kde je tato povinnost obvykle opomíjena a vakcinace se provádí rychle, hlava nehlava, a často automatem s jednou jehlou pro všechny psy! Vyšetření a posouzení zdravotního stavu smí provádět pouze veterinární lékař s licencí. Bez přítomnosti veterinárního lékaře je tedy vakcinace nezákonná a bez jeho razítka v očkovacím průkazu neplatná.

Proč vakcinovat? Často lidé nechávají své psy očkovat jen proto, aby se oni sami něčím nenakazili. Pravdou je, že pes nás může nakazit z výše uvedených nemocí jen vzteklinou, leptospirózou, která může způsobit i nám vážné onemocnění jater či ledvin, a boreliózou, například při odstraňování klíšťat nebo vektorově přes krev sající hmyz. Ostatní vyjmenované choroby se na člověka nepřenáší. Ale většina z nich je velmi vážná a v převážné většině mají fatální průběh. To, že je nyní nákazová situace u nás dobrá, je tím, že jsou na trhu kvalitní vakcíny a většina majitelů psů nechává své miláčky vakcinovat kombinovanými vakcínami, tudíž je veliká část psí populace proimunizovaná a tím se drží tyto nemoci „na uzdě“ a nezpůsobují veliké ztráty, jako například psinka cca před 15 lety. Důležité je tento stav udržet, ne-li zlepšit! Veliké mezery jsou ještě u koček. Například virus leukemie dokáže napáchat veliké škody, vakcinace existuje, ale očkováno je zoufale malé procento kočiček.

MVDr. Eva Kouřilová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *